Rubrika: Aktivity 2026

V sobotu 10. ledna ve 14 hodin se v Baráčnické rychtě uskutečnilo slavnostní novoroční baráčnické sedění, na němž se sešlo 14 tetiček a sousedů, aby společně vstoupili do nového roku v duchu tradic, sounáležitosti a baráčnické pospolitosti.

Sedění zahájil rychtář, který všem přítomným tetičkám a sousedům popřál do nového roku pevné zdraví, osobní pohodu, rodinné štěstí a zdar ve všech baráčnických i osobních počinech. V tichém a důstojném rozjímání jsme následně minutou ticha uctili památku zesnulých tetiček a sousedů, kteří zůstávají navždy zapsáni v našich srdcích i v paměti rodu baráčnického.

Vzdělavatelka tetička Novotná obohatila sedění hodnotným příspěvkem na téma výroků slavných osobností, jenž byl přijat s pozorností a uznáním. Rychtář poté popřál všem tetičkám a sousedům, kteří v uplynulém měsíci slavili narozeniny či svátek, mnoho zdraví, životní pohody a radosti do dalších let.

Tetička Uhlíková seznámila přítomné s informacemi ze zasedání III. župy, které se konalo dne 6. ledna letošního roku. Následovala kontrola zápisů z minulého sedění a projednání hospodaření za rok 2025. Bylo jednomyslně odsouhlaseno, že hospodaření bude předáno profesionální firmě ke kontrole a zpracování zprávy o hospodaření za uplynulý rok.

Dále bylo oznámeno, že nový baráčnický prapor je ve výrobě a jeho slavnostní dokončení se předpokládá na květnové máje. Pozornost byla věnována také otázce stuh, které budou předávány při výročích baráčnických obcí a spřátelených subjektů jako výraz úcty a přátelství.

Sedění pokračovalo schválením opětovného vydávání časopisu „Kněževský baráčník“ a rozhodnutím o zakoupení nové kroniky, která bude uchovávat paměť baráčnických činností pro budoucí pokolení. Upřímné poděkování zaznělo směrem k tetičce Uhlíkové za laskavé poskytnutí televize do Rychty, která bude sloužit při společných setkáních.

Významným bodem bylo schválení projektu „Rozdáváme radost seniorům i dětem“ pro rok 2026. Smyslem tohoto projektu je přinášet radost, lidské pohlazení a kulturní obohacení seniorům i dětem, a to prostřednictvím kulturních vystoupení baráčníků ve vybraných domovech pro seniory během celého roku.

Navázání krajanské spolupráce s Kanadou – jedním z hlavních závěrů sedění bylo schválení spolupráce s krajany v zahraničí. Bylo konstatováno, že soused Karel Procházka a tetička Kateřina Hegerová, kteří jsou členy baráčníků a současně žijí v Kanadě, ve městě Creston, jsou našimi krajany. Sedění jednomyslně schválilo navázání spolupráce mezi baráčníky z Kněževsi u Prahy a městem Creston. Soused Procházka a tetička Hegerová byli pověřeni jako kontaktní osoby, které budou napomáhat předávání historických, kulturních a společenských informací mezi baráčníky v České republice a krajany v Kanadě. Tato spolupráce je vnímána jako významný krok k prohlubování krajanských vazeb a uchovávání českých tradic i za oceánem.

Bylo rovněž připomenuto, že dne 7. února 2026 se uskuteční krojovaný ples II. a III. župy v Praze, na jehož přípravě by se naše obec měla v den konání aktivně podílet. Je třeba dodat 20 cen do kola štěstí a zapojit se do organizačních prací. Plesu se zúčastní tetičky i sousedé z Kněževsi, aby společně reprezentovali naši obec.

Na závěr bylo konstatováno, že kontribuce bude vybírána na příštím sedění, které se uskuteční 7. února od 10 hodin v Rychtě. Po jeho skončení se účastníci společně vypraví na krojovaný ples do Prahy.

Závěrem si dovolujeme připomenout, že Valné hodnotící zasedání baráčníků z Kněževsi se bude konat v sobotu 21. února od 14 hodin v Kulturním domě v Kněževsi. Účast všech tetiček a sousedů je žádoucí. 

Po ukončení oficiální části následovala volná zábava, kterou provázela hudba, hra o ceny. Nechybělo přátelské popovídání, příjemné posezení a především vzájemná přání všeho dobrého, zdraví, štěstí a pohody do nového roku, která zaznívala ze srdce ke srdci mezi tetičkami a sousedy.

Baráčníci z Kněževsi u Prahy

Foto v GALERII.

Milé tetičky a sousedé.

S příchodem nového roku jsme zvyklí hodnotit uplynulé období převážně kladně a případné mínusy tak trochu ututlat. Nevadí, já to vezmu trochu jinak. Začal bych tím, že k nám do obce přišli a byli řádně přijati noví členové, a další čekatelé pokukují, co že to všechno děláme a co jsou vlastně baráčníci.

Jako průvodní jev se nenápadně objevila reakce starousedlíků, tak trochu zastánců starých pořádků. Začala upadat návštěvnost, omluva neúčasti stala se luxusem a došlo i na žádost o přechod do jiné obce.

Položil jsem si otázku, kde je zakopán pes. A napadla mne věta z filmu Vratné lahve, kde hlavní postava po instalaci automatu na vracení lahví zdůvodnila svůj odchod – už bych tu nebyl rád.

Uvědomil jsem si, že odchodu bránit přesvědčováním nebo ústupky by nebylo účelné. Kdo si vybral zajímavější místo, je dobré, aby tam šel a byl opět rád u baráčníků.

My hradčanští, jimž byla dána pro sezení spolková restaurace  U  tří zlatých trojek, budeme pokračovat dál navzdory tomu, že někteří z našich členů nešetřili kritikou právě tohoto lokálu. Došli jsme k závěru, že na místo samotné si lze zvyknout a že podstatnější je najít cestu sami k sobě a k úkolům, které je třeba plnit.

Především je nutné v harmonii duše naučit nově příchozí i další adepty vlídným slovem chápat, o co nám  jde a kdo z nás má jaký úkol. Kdo jsou konšelé a co je jejich starost. Že rychtář nemá jen za úkol třikrát bouchnout právem do stolu, ale že potřebuje dobré parťáky kolem.

Ukázat, že vzdělavatel svými příspěvky trochu vzdělává, ale taky vychovává v baráčnickém duchu.

Že paňmaminka není jen strohý kritik nedostatků v ústroji, ale i laskavá povzbuzující bytost, syndik že je znalý všech běžných situací, má přehled i o tom, co se chystá v okolních obcích a dokáže nové členy zapojit do díla.

Že pokud gratulantka přečte otráveně z malého papírku že ten či onen má svátek nebo narozeniny, jako by se nic nestalo. Rozdá-li jmenovaným třeba pohlednice s podpisy členů, má to úroveň a zážitek pro všechny.

Že pantatínkovo hodnocení uplynulého děje má vážnost a je naplněno noblesou, a že pocta chlebem není jakýsi prodej chleba za povinnou dvacku, ale že je to starodávný zvyk darování k poctění a že finanční dar je dobrovolný.

Bude-li novým členům takto předkládán náš život, rádi se zapojí. Pokud je budeme držet dál od těla s odvoláním na platné regule, přijdeme o ně, nebot´ oni přišli něco dělat.

Navzdory tomu, že stárneme a doléhají na nás tlaky všedního života, jako baráčníci chceme v družném spojení odvádět práci. Udělat hodnotící zasedání, vynést a utopit Moranu, zúčastnit se květnových piet, spolu být na Májích, pořádat zábavy, zúčastnit se průvodu ve Středoklukách, v létě se sejít na Letné a na konci roku se projít z Petřína dolů až do naší hospody. Tak at´ se nám daří. Hezký nový rok.         

                                                            Mirek Ribiero, rychtář OB Petr Guth Hradčany